Ancona (Provincia di Ancona)
 |
Ancona je italské město a jeden z největších přístavů v Jaderském moři, zejména v osobní dopravě. Leží asi 80 km jihovýchodně od Rimini a 210 km severovýchodně od Říma. Je hlavním městem oblasti Marche i provincie Ancona, sídlem univerzity, biskupství a několika muzeí a galerií. V roce 2013 zde žilo přes 101 000 obyvatel. Název pochází z řeckého Ἀγκών (Ankon – loket).
Město založili řečtí kolonisté, kteří podle pověsti roku 367 př. n. l. uprchli ze Syrakus. Římané je poprvé obsadili roku 178 př. n. l. a Caesar je dobyl, když překročil řeku Rubikon. Město si však zachovalo značnou autonomii, dále razilo vlastní mince a hovořilo řecky. Jako nejbližší přístav k Dalmácii hrála Ancona velkou roli. Za císaře Trajána postavil syrský stavitel Apollodóros z Damašku roku 115 severní přístaviště a při jeho vstupu mramorový vítězný oblouk.
Ve 3. až 5. století bylo město několikrát dobyto a zpustošeno, v 7. a 8. století patřilo mezi pět měst (Pentapolis) Ravennského exarchátu a roku 849 je zničili Saracéni. Když severní Itálii dobyl Karel Veliký, stalo se hlavním městem Marky anconské. Po roce 1000 se postupně osamostatnilo a stalo se námořní republikou s oligarchickou vládou tří starších, volených za tři městské čtvrti. Bylo obvykle spojencem Gaety a Dubrovníku a soupeřilo s Benátkami a anconské lodi se účastnily křížových výprav. V zápasech mezi císařem a papežem stálo na papežské straně (Guelfové).
Po moru a požáru roku 1348 se města zmocnil rod Malatesta, roku 1383 byl však vypovězen. Od roku 1532 připadla Ancona Papežskému státu a po roce 1569 byla v tomto státě - vedle Říma a Avignonu - jediné město, kde směli bydlet Židé. Roku 1733 dal papež rozšířit přístaviště a postavit nemocnici Lazaretto a repliku Trajánova oblouku. Počátkem 19. století měla Ancona význam i jako pevnost, roku 1860 se připojila k Italskému království a roku 1880 bylo postaveno jižní přístaviště. Za druhé světové války město osvobodil Druhý polský armádní sbor generála Anderse.
Mapa - Ancona (Provincia di Ancona)
Mapa
Státní území - Itálie
 |
 |
| Italská vlajka | |
Itálie patří ke státům s vysokým hrubým domácím produktem v přepočtu na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je vysoká, avšak existují značné rozdíly mezi severem a jihem země. Zatímco severní část Itálie je ekonomicky na úrovni Německa či Francie, jižní Itálie je spíše na úrovni Španělska nebo Řecka. To lze vysvětlit rozdíly ve struktuře hospodářství. Zatímco sever Itálie má vysoce rozvinutý průmysl, je jih země doposud charakterizován méně výkonným zemědělstvím, má horší infrastrukturu a je značně závislý na sezónní turistice.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| FR | Francouzština (French language) |
| IT | Italština (Italian language) |
| CA | Katalánština (Catalan language) |
| CO | Korsičtina (Corsican language) |
| DE | Němčina (German language) |
| SC | Sardinština (Sardinian language) |
| SL | Slovinština (Slovene language) |
